Po velice úšpěšné dovolené v roce 2004 volalo mnoho kamarádů po zopakování akce. Bylo tedy rozhodnuto a jelo se stylem "i cesta je cíl". Projížděli jsme mnoho horskách passů a záměrně se vyhýbali dálnicím (kromě Německa, kde se nám to taky nevyplatilo, neboť jsme uvízli v několikakilometrové zácpě). Přes Rakousko, Švýcarsko jsme dojeli do Francie. Ubytování bylo zajištěno opět u kamarádů Ivetky a Mirka v kempu v Port Grümoud. Týdenní pobyt s vyjížďkami po krásném kraji Provance, návštěvou Monaca, kaňonu Du Verdon a koupáním v azurovém moři neměl chybu. Snad jen kolize Horáce s autobusem v tunelu v Monacu mohla skončit tragicky. Naštěstí to odneslo jen rozbité zrcátko na Horácově WildStaru, odřený bok autobusu a pořádný šok. Zpáteční cesta vedla po téměř zapomenuté Napoleonské cestě do Itálie, přes Stelvio pass do Rakouska a přes Tümelsjoch domů.








































